Poslední dobou nejradši poslouchám ticho. Ano, čtete dobře, ticho. Je to totiž nejlepší a nejkrásnější forma relaxace po rušném dni plném telefonátů, rozhovorů, dětského křiku, pláče a smíchu. Když jsem byla dítě, divila jsem se rodičům – hlavně mamce – proč po příchodu z práce vypínají televizi, rádio a nás (mě a bratra). –  Ano, teď už to chápu. Dělám to taky. Jak sladké jsou chvíle klidu a míru, když mé dvě velice upovídané děti zavřou pusy, oči a odcházejí do krajiny spánku.

Když mám ale náladu, ráda poslouchám různou hudbu, tak třeba:

• Kryštof
• Jarka Nohavicu
• francouzskou zpěvačku ZAZ
• Priessnitz
• Juru Pavlicu a Hradišťan
• jazz